Ke snídani jsme se dostali až po desáté a i Anwar vylezl. Sice ospalý jak kdyby celou noc nespal, ale byl tu. Tak šup mu přednést návrh a pěkně před celou rodinou. I tak si dovolil namítat různé důvody proč ne a nakonec z něj vypadlo že jsme slíbili Jasmine že s ní půjdem do nákupního centra. Nic co by nespravil jeden rozhovor s Jasmine a už jsme se chystali na výlet :)
Mohamed nás hodil až pod horu, protože jsme vyrazili pozdě a projít celé město až pod horu je na dvě hoďky. Takhle jsme startovali půl hoďky po 12 a i to už bylo dost pozdě.
Cesta nahoru byla tentokrát masakr, děsný vedro. Předpověď říkala 25, ale u té skály bylo tutově přes třicet. Kamarádi a kamarádka vypili svoji vodu už v polovině cesty. A to sem jim říkal ať si vezmou víc. Když si nevzali, vzal jsem pro jistotu já další dva litry a jak se hodily a nakonec to bylo málo. Daniel se myslím poučil a Jasmine mi na hoře za vodu navíc poděkovala, tak se myslím poučila taky. Ale Anwar na to že pochází z Jemenu a žije v Saudské Arábii je ohledně vody nepoučitelnej. To už je po čtvrté co jsme spolu na dlouhém výletě a on nemá vodu. Ani si dneska nevzal batůžek. Když jsme se bavili o přístupu k ženám, (tvrdil mi jak si jich u nich váží a moc se rozčiloval když jsem se smál že proto že si jich váží, tak se musí zahalovat a nemůžou dělat to samé co muži) Pak jsem mu ukázal na Jasmine jak nese batůžek, ze kterého on upíjí vodu a poukázal že u nás nosí batůžky chlapy. To byl fofr jak ji ho vzal a pak ho nosil celý den :))))
Cesta nahoru trvala tentokrát čtyři hodiny. Dvakrát jsem ztratil cestu a jednou mylsel že jsem úplně někde jinde a nahoru se nedostanem. Celou cestu byl perfektní výhled. Ještě hezčí než poprvé a tím že jsem šel tentokrát s kamarádama, tak jsem si výlet perfektně užil. Ty drobné náboženské hádky s Anwarem jsou super :) Daniel jen sleduje co se děje a snaží se pochytit slova. Docela mu to jde. Na to jak umí málo, dokáže poslouchat a dát do placu vtip. Dneska se mu u večeře opravdu zadařilo. Padali jsme ze židle když svoji lámanou angličtinou a za použití opravdu jen pár slov řekl během rozhovoru o bundee jumpingu kam se chystáme, že Anwar při seskoku usne. To úplně přesně ohodnotil Anwara a ještě to dokázal hodit do placu v maximálně příhodný čas.
Po dosažení vrcholu hory jsem byl na odpis. To vedro mne dostalo a nemohl jsem dýchat. I se mi točila hlava. Nahoře je naštěstí rovina a rychle se to srovnalo. Taky tam foukal drobný větřík, který hodně pomohl. Vylezli jsme nahoru v 4:30 a měli jsme dvě hodiny do západu slunce. Cesta dolu je hodinu a půl, ale počítal jsem s tím že když máknem tak jí dáme za hoďku. Trošku jsem zariskoval a upaloval napříč hory na druhou stranu vidět východní výhled. Západní jsme viděli celou cestu nahoru, jižní ke konci cesty a tak jsem chtěl dostat náš zájezd na východní stranu. Je to dle ukazatelů na 45min jedna cesta. Zvládli jsme to rychleji, povečeřeli s nádherným výhledem sváču od Fahmídy, Anwar se stihl pomodlit a už jsem měl opravdu obavy.
Slézat jsme začali v šest a do západu slunce chyběla půl hoďka. Dolu je to hodně náročná cesta na nohy. Jsou to vcelku vysoké schody z různých kamenů a nhodně nepravidelné, občas kluzké. Když zapadlo slunce byli jsme za půlkou, naštěstí je po západu slunce ještě chvilku vidět. Jak dlouho jsem nevěděl, ale už vím :) půl hodiny.
Slezli jsme dolu a během deseti minut byla tma. Bylo to o fous. Zavolali jsme si taxika a čekali na něj hodinu.
Cestou zpátky jsem taxikáře požádal o zastávku na pifko. Dal mi pět minut a já dal tři pifka. Daniel stihl jen jedno a děsně se mi smál že už o slyšel že Češi maj rádi pifko ale prý netušil jak moc :) řekl jsem mu že máme pifko jako limču pro dospělé. Taková česká coca cola. Domu jsme se dostali po osmé, dali si sprchu, večeři a už tu usínam u deníčku.
Žádné komentáře:
Okomentovat