Protože na cestě nebyl čas něco zapisovat a dostatek baterek na moje HTC abych mohl dělat zvukové poznámky, musím celý víkend dopsat z hlavy.
Pátek jsem měl tradičně školu od 8:30. Tentokrát testík vyšel na padesát procent. Nejspíš jsem měl v hlavě neco jiného :). Odpolední hodinu na internetu jsem zrušil. Tuhle jako jedinou můžu dělat i doma. V jednu mne vyzvedl taxík z firmy od které jsem si najmul auto a odvezl mne na letiště, kde mají kancelář. Je to vcelku zruky. Půlhoďka autem přes město pokud není dopravní špička. Ta jeětě nezačala úplně, ale i tak cesta trvala 40min. V kanclu jsme sepsali smlouvu, doladili detaily, naladili GPS tomtom a už jsem si to sypal v Toyota Quantum pro 10 lidí po levé straně silnice skrz dopravní špičku ke škole. Nejdřív jsem málem loktem rozbil okno, když jsem chtěl řadit pravačkou a vzápětí zapnul stěrače, když jsem chtěl blikat. No, teď se tomu směju :)
Do školy jsem přijel po čtvrté a při parkování neodhadl šířku auta a pěkně odřel přední kolo o obrubník, ideální čas aby jsme mohli vyrazit v půl páté. Přeci jen je to slušná štreka do Mossel Bay - 400km. Včera jsem pro jistotu řekl všem ať si věci vezmou do školy aby jsme mohli vyrazit už v půl čtvrté.
Hezky jsem si liboval jak ten den pěkně vychází. I skoro všechny úkoly jsem stihnul udělat do jedné hodiny. Ale jak se říká "nechval dne před večerem", aneb arabové a časový harmonogram nemůžou žít pospolu. Jeden z kamarádů si věci nechal doma a tak pro ně pospíchal. Když v pět hodin dorazil i z věcma, tak druhý zjistil že potřebuje na záchod. Na výlet jsme s Allahovou pomocí vyrazili v půl šesté.
Cesta ubíhala celkem rychle. Byl jsem jediný koho napadlo vzít jídlo a vodu, tak jsem v půl sedmé už neměl co jíst a pít. Naštěstí je tu docela dost benzínek a doplnily jsme nejen zásoby ale i naftu.
V půl jedenácté jsme dorazili do malého hotýlku www.parkhouse.co.za v Mossel Bay. Pěkně se ubytovali ja si dal tři black labely, pokecal s nějakým párem němců (je jich tu víc než v Německu) a šel spát. Během spaní jsem zjistil že arabové vůbec neřeší jestli někoho ruší nebo ne. Pak mi to vysvětloval Anwar, že je u nich normální když nemůže ve dvě v noci spát, tak zajde třeba na návštěvu ke kamarádovi, vzbudí ho a pěkně se prokecají do rána. Nakonec přeci jen usnuli všichni.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat